Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děti trpí a v bolestech umírají. Zaplať nám! Sorry.....

9. 03. 2010 14:10:00
Občas přijde naléhavá žádost nějaké nadace, či sdružení, abych na něco přispěl. Vzhledem k dosavadním zkušenostem jsem skeptický. Utvrdila mne v tom poslední žádost Nadace Mezinárodní lékařské pomoci. Jejich dopis je drtivý.
Složenka. Jen vepsat sumu. A odeslat.Složenka. Jen vepsat sumu. A odeslat.

Nadace1.jpgNadace2.jpgNadace3.jpg

Malému děvčátku se svírá hrdlo a v křeči lapá po dechu...

Kůže plná záhybů pokrývá její křehké kosti, které sotva nesou ztýrané tělo.

Zmocňuje se jí strach a má prázdný výraz v očích, když jí smrt připravuje o poslední dech.

Prosím nezklamte děti a zašlete příspěvek ještě dnes. Bez Vaší pomoci zemřou.

Takové a mnohé podobné hrůzostrašné věty z té "žádosti" Nadace Mezinárodní lékařské pomoci na člověka vypadávají z jejich letáku v každém odstavci, včetně předvyplněné přiložené složenky k zaplacení peněz do jakési Fortis Bank. Ten leták se mi ani nechtělo číst do konce, chtěl jsem jej vyhodit hned při prvním pohledu na něj. Ne proto, že se jedná o žádost o pomoc a podporu, Nadace a charity různého typu jsou jistě potřebné a některé z nich dokonce snad i někomu pomáhají. Ale proto, že vyznění toho přiloženého dopisu je naprosto zoufalé svým pojetím a tónem, rozhodně ještě dost hluboko pod úrovni Blesku nebo jiného bulváru. Text si nebere servítky a formulace vět i celého dopisu vyznívá vyděračsky vulgárně, snaží se dramaticky působit na lidi prostřednictvím nekonečného utrpení dětí s barvitým popisováním průběhu jejich nemocí a samozřejmě smrti. Děti umírají - zaplať nám! Naštěstí ještě jedna holčička jménem Malika přežívá a ji je třeba zachránit. O vše se stará jakási sestra Joan Clare. Nevím, kdo proboha takovéto texty sestavuje a jaké s tím má zkušenosti. Ale tohle, co jsem dostal od uvedené Nadace, je ukázka odpudivosti a naprostého diletantismu. O příspěvky a pomoc se dá žádat různě, vždy by však mělo jt o navození důvěryhodnosti a o fakta, jak je se získanými prostředky nakládáno. Tady je jen bulvární popis utrpení a smrti dětí se zmínkou o zachránci, tedy sestře Joan Clare, která zaplaťbůh pracuje právě pro tuto Nadaci. Nakonec jsem ten dopis dočetl celý a musím ří otevřeně, je to naprosto hrozné. Teď nemyslím problémy lidí a dětí, ale ten dopis, co je naprosto kontraproduktivní. Nemám tušení, zda a kolik ta "Nadace" u nás vybere peněz, ale obávám se, že mnoho to nebude. No obávám, vlastně v to doufám. Nakonec - docela rád bych slyšel názory, zda by někdo přispěl a případně kolik. Tyhle peníze podle mého názoru zmizí kdesi v nenávratnu a bez jakékoliv kontroly ze strany dárců. To z toho dopisu přímo ční.

Když se zamyslím nad několika podobnými žádostmi o příspěvek, podporu, mám rozporuplné pocity. Že existují problémy v celém svěětě, o tom nepochybuji. Že jsou nadace potřebné, také ne. Ale o čem pochybuji, to je způsob použití těch peněz, co dostanou. To se týká jak nadací evidentně zahraničních tak skrytě zahraničních, ale často i ryze tuzemských. Můj problém není v možném příspěvku, ale v nalezení důvěryhodné nadace, společnosti, charity, o které budu přesvědčen, že mé peníze použije jen a jen ve prospěch těch potřebných. Připustil bych snad 10 až 20% režie pro tu nadaci. Ne více. Základem by asi měla být otevřenost a naprostá transparentnost nadace. A to velmi často zcela chybí.

Před časem jsme dokonce četl v nějakém materiálu nadace, co také žádala, že z peněz, které vyberou, se nejméně 36% se dostane přímo do toho místa pomoci. To prý garantují. Tohle číslo mne tenkrát dost překvapilo, tedy v negativním slova smyslu. Když jim pošlu stovku, tak 36 korun přijde těm, co pomoc potřebují a 64 korun zůstane těm organizátorům. A to je číslo pro mne zcela nepřijatelné. To raději někomu pomůžu přímo, když vím, že ty peníze užije k prospěchu a třeba odstranění škod. Docela rád jsem přispěl na povodňové konto jedné z mála nadací, které si mi alespoň vnitřně zdají solidnější a z pohledu přenosu těch peněz k potřebným i důvěryhodnější. Není jich mnoho, dejme tomu Nadace Olgy Havlové a Člověk v tísni. Naprostá většina ostatních, co mi kdy nějakou žádost o přípěvek poslaly, je pro mně prostě nedůvěryhodná. Pokud mohu, docela rád solidárně přispěju, ale co je moc, to je moc. Nadace Mezinárodní lékařské pomoci u mne neprorazí.

Čas od času narazím na články v tisku, jak se v různých potřebných zemích a oblastech prohánějí a až navzájem překážejí nejrůznější luxusní krásné vozy, jež mají parkovací místa před honosnými drahými rezidencemi nejrůznějších nadací a charit, v jejichž útrobách nachází svůj dočasný luxusní domov houf jejich pracovníků, koordinátorů a zachránců. Pak mne často napadá, že těch jednou deklarovaných 36% bylo vlastně ještě docela dobrých.

Autor: Milan Soušek | úterý 9.3.2010 14:10 | karma článku: 28.33 | přečteno: 3499x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Zdeňka Ortová

Tetování je sebepoškozování

No... je to možné. Mně tetování připomíná sprejerství. Sprejeři a tatéři mají podobnou vlastnost. Jakmile vidí čistou, nepomalovanou plochu, hned se dají do díla a poskvrní ji.

16.8.2017 v 14:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Radek Vopalecký

Jak se v národním zájmu přepisuje historie

Jsem si vědom, že publikováním tohoto článku se pouštím na "tenký led", mnohými možná budu považován za kacíře hanícího náš národní poklad, ale někdy je nutné podívat se pravdě do očí, i když může být hořká.

16.8.2017 v 14:40 | Karma článku: 6.37 | Přečteno: 113 | Diskuse

Pavel Jurutka

Gottwaldovy děti: Zaorálek a Marxová

Když se někde objeví Zaorálek, máme zaděláno na problém. Pokud se vedle něj posadí i jeho stranická sestra Marxová, čekejme drsnej kopanec do produktivní části populace, nebo prostě nějakou zbytečnou hloupost.

16.8.2017 v 13:01 | Karma článku: 35.94 | Přečteno: 1071 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Proč se mi při vzpomínce na Guam vaří krev

K některým částem naší planety máme zvláštní vztah. V mém případě k nim patří pacifický ostrov Guam. Proč právě on?

16.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 17.68 | Přečteno: 738 | Diskuse

Josef Hejna

Když hoří kříže

Křesťanství je v mé rodině asi víra dědičná, i když současností velmi rozvolněná. Ostatně patří k Evropě a vlastně i do krajů za velkou louží.

16.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 11.70 | Přečteno: 209 | Diskuse
Počet článků 89 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3725
Apolitik s vytříbeným vkusem pro nevhodno.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.