Asi každý z nás tady v ČR někdy volal na pohotovost a potřeboval naléhavou zdravotní pomoc. Jakou úroveň jednání je třeba obvykle vytrpět, jaký amatérismus s někdy nesmyslnými radami, jejichž vyvrcholením občas je, že prostě nikdo nepřijede a že dotyčný úplně zbytečně umře. Opakovaná volání, nervózní operátorky, nedůvěra ve volajícího, snaha přesvědčit, že je zbytečné obtěžovat doktora atd. atd. Asi každý víme svoje. Z mých, pokud si dobře vzpomínám, asi 4 volání na lékařskou pohotovost v noci nebo o víkendu, bylo jedno jediné zcela korektní. Ostatní 3 mne dováděly skoro do extáze.
Schválně si tady poslechněte ten rozhovor: http://zpravy.idnes.cz/zaznam-jackson-na-ozivovani-nereaguje-zaznelo-na-tisnove-lince-psk-/zahranicni.asp?c=A090627_083124_zahranicni_abr
Co mě na tomhle fascinuje? Ta profesionalita muže, co přijímal rozhovor. To je něco, co u nás prostě neexistuje. To mi asi potvrdí každý, kdo někdy volal na naši pohotovost nebo potřeboval urgentní pomoc. Fakt mne to fascinuje... Nebyl jsem nikdy v USA, natož abych tam sháněl doktora a tak o tom nic nevím. Kdo to tam zná - je tohle opravdu běžný způsob příjmu hovoru a jednání operátora nebo je to náhodou zrovna jeden z těch věcných, slušných, profesionálních hovorů operátora záchranné služby s volajícím klientem? Bože, nastane někdy doba, že se k něčemu takovému dopracuje i naše zdravotnictví? A druhá věc je asi taky zajímavá. Že ten telefonující člověk se ani jednou nezmínil, že jde o Michaela Jacksona. Mluvil o padesátiletém muži. Vypovídá to asi něco o americké rovnosti vůči všem a že volající věděl, že taková informace by mu stejně k ničemu nebyla? Anebo v tom byl nějaký jiný důvod? Nevím, ale nějak jsem z toho rozhovoru nabyl dojmu, že jde o americký standard. Jsem přesvědčen, že stát se něco takového u nás u osoby veřejně velmi známé, zcela jistě by v nějaké fázi rozhovoru zaznělo něco jako: "Ale je to Gott! Jde o Karla Gotta! Tak sebou koukejte mrskat!" Ale asi je to tím, že neznám ameriku a obvyklé systémy tam. Nikdy jsem tam nebyl. Ale to vedení rozhovoru ze strany přijímacího pracovníka je podle mne prostě na maximální možné úrovni. Odborné, osobní i věcné a přitom znějící jasně a důvěryhodně. Nechci nic nikomu, ani sobě, přivolávat, ale v takových podmínkách bych se prostě cítil nějak jistější, klidnější. Asi jim závidím ten systém. Pokud, jak říkám, to také nebyla nějaká výjimka z jinak příšerných zkušeností podobných, jak jsme tomu uvyklí zde v ČR. |