Jak ven z českého politického srabu

Volby se neúprosně blíží. Důvěra veřejnosti k politikům a politickým stranám stále více zamrzá a vytrvale klesá. Hodně lidí neví, koho volit, včetně těch, co měli své dlouhodobé favority. Důvodem je stav naší politické scény obecně, jednotlivých politiků, jejich názory, jednání, obrovská míra korupce, podvodů a provázanost na soukromé podnikatelské subjekty, jakož i stav jejich morálky. Když už se něco prosákne na veřejnost, nikdy se nic neobjasní, nevyřeší, nikdo nenese odpovědnost. Jen konta politiků a jejich spřízněnců kynou na úkor státu a jeho obyvatel. Zdá se, že hlavním smyslem kandidatury dnes je téměř výhradně zajištění vlastních příjmů.

Při úvahách, jestli je vůbec možné nějak tyto věci změnit a pokud ano, jak, člověk neustále naráží na vrcholový fakt - jakékoliv významné a zásadní změny, jež by mohly vést k nápravě toho šíleného stavu, by si dotčení museli vlastně odsouhlasit sami, přesněji řečeno sami proti sobě. To je asi trochu iluzorní věc. Vzpomeňme si jen na několik málo snah, jejichž cílem bylo omezení neuvěřitelných a v normálním světě prakticky neexistujících výhod našich poslanců a senátorů. Pokud se nemýlm, šlo napříkd také o zmrazení platů, snížení platů, omezení imunity, snížení nejrůznějších náhrad, úplné zrušení některých výhod, v poslední době zdanění náhrad. Pokud je mi známo, nikdy nic z toho neprošlo, ačkoliv před médii zásadně zcela všichni jednotlivě právě toto chtěli, ale ti ostatní, oškliví, jim to zatrhli a přehlasovali je. Přitom konkrétní hlasování jednotlivých poslanců a senátorů není problém si najít. Oni si pak ani nelámou hlavu tím, že něco říkají do televize a jejich hlasování je přesně v opačném směru.

Lze tedy shrnout, že stávající poslanecká sněmovna a senát si všechny své dosavadní výhody podrží nebo spíše ještě znásobí. Jejich případným slibům, jak se to všechno právě jejich přičiněním velmi rychle změní již nelze objektivně věřit. Řada poslanců a senátorů je vedena jednak svým stranickým vedením a jednak trvalou snahou udržet a rozmnožovat své osobní výhody všeho druhu. Na vedlejší koleji se tak ocitla ekonomika státu, zájmy voličů, tedy těch, co jim dali hlas a důvěru, budoucnost země a reálné potřeby obyvatelstva ve vztahu  možnostem republiky.

Zásadní změny, které by alespoň částečně stav narovnaly, tedy nebudou iniciovány stávající politickou garniturou. Přesto je nepochybné, že většina voličů, obyvatelstva, si změnu přeje. Zdá se tedy, že běžnou cestou by některé změny mohly být prosazeny zcela novou garniturou zvolenou právě v nadcházejících volbách. Lze však relně věřit tomu, že budou-li zvoleni například kandidáti ODS a ČSSD "ze spodních pater" kandidátek, dojde opravdu ke změně? Těžko. Jednak dnešní systém volení politických stran tak jako tak do čela opět vystrčí v převážné většině ty naše dlouhodobé matadory, co nám pijí krev již po dlouhá léta a zbytek, tedy ti zcela noví, se budou muset podřídit stranickýcm přáním. Tahle cesta je tedy rovněž spíše teoretická, než reálná. Navíc to znamená, že velké množství voličů by muselo v dnešním systému voleb křížkovat preferenční hlasy. Pochybuji, že se větší počet voličů shodne ve jménech. Nejčastější volba voličů je prosté vybrání politické strany a vhození její kandidátky do volební urny. A to k systémové změně nija nepovede, naopak je takový postup v souladu s přáním těch velkých stran. Zvolte naši stranu a my už si dosadíme spolehlivé a nejlepší lidi. Věřte nám. Jenže - nepůjde zase o spolehlivost ve smyslu držení basy a nejlepší pro zajištění vlastní existence a vlastních příjmů? Nejspíše zase ano.

Je vůbec nějaká reálná síla, nějaká možnost, nějaký postup, jak se smečky dnešních parazitů zbavit a do budoucna nastavit normální podmínky a poměry pro jejich fungování a práci? Jsem v tom dost pesimista. Snad jen kdyby přišel nějaký další rok 89 a celý systém by se změnil pod jednotným tlakem velké části obyvatel. K tomu ale ještě je daleko, tak katastrofálně se lidé ještě nemají, aby se semkli a v dané věci sjednotili. Dejme tomu, aniž bych to chtěl přivolávat, že dojde skutečně za pár let k ekonomickému krachu republiky. Bude pak dostatečně silný společný argument k odstranění politické garnitury, která krach způsobila a uvedla všechny obyvatele do stavu ohrožení v tom pravém slova smyslu? Nevím, jist si tím zdaleka nejsem. Ti, co krach zavinili, opět budou sestavovat své kandidátky, opět budou čerpat peníze od státu jako povolební příspěvek a znovu začnou konat své nemorální a destruktivní dílo, opět prakticky nenapadnutelní, bez jakékoliv osobní odpovědnosti za to, co způsobili a způsobují. Zase si nanejvýš pravděpodobně odhlasují své neuvěřitelné výhody a budou spřádat své plány, co, kde, jak a koho vysát, pumpnout, vyinkasovat.

Má vůbec náš stávající systém jakoukoliv reálnou možnost k zásadní změně?

Podle mého názoru by z obecného pohledu ke změně mohly přispět věci, jako:

Způsob voleb: voliči by měli povinně vybrat zakřížkováním právě tolik kandidátů, kolik se jich má v jejich obvodě zvolit. Bez ohledu na politickou stranu. Bez zakřížkování konkrétních jmen by hlas takového voliče byl neplatný. Zavést možnost negativní volby: tedy zakřížkováním libovolného počtu kandidátů bez ohledu na politickou stranu, koho rozhodně nechci, aby byl zvolen. Při sčítání vzít pozitivní hlasy (plus 1 bod) a odečíst negativní hlasy (mínus 1 bod) za celý obvod. Zvoleni by byli ti, kteří by měli celkově nejvyšší součet hlasů za podmínky, že je součet větší než nula.

Zrušit limity pro zvolení strany: limity pro zvolení jsou výhodné pro velké strany a současně jde o jasnou manipulaci s hlasy voličů pod dohledem státu. Kdo volil strany, jež neprošly, má smůlu. Jeho hlas je ignorován a anonymně předán někomu jinému. Je však možné, že právě povinným výběrem jednotlivce by daný kadidát byl zvolen. Pokud by se při volbách povinně pozitivně křížkovalo a dobrovolně negativně křížkovalo, nemá limit pro politické strany žádný smysl. Případné sdružení zvolených je možné již v rámci Klubů na dané úrovni.

Nepřepočítávat hlasy voličů: Volí-li dnes někdo stranu A, která ale nezíská potřebný počet hlasů k překonání stanovené hranice, je jeho hlas anonymně přiřazen jakékoliv straně, která limitem prošla, aniž se kdokoliv toho voliče ptá "Můžeme tvůj hlas, který jsi dal straně A, použít ve prospěch strany D?". Takže například pokud jsem volil Balbínovu poetickou stranu, stát anonymně vezme můj hlas a přidělí ho v rámci přepočtů třeba komunistům. A to je zcela v rozporu s mými názory a s tím bych nikdy nesouhlasil. Přesto se to tak běžně u každých voleb děje. Přepočítávání hlasů by rovněž při volbě jednotlivců odpadlo.

Nepřepočítávat hlasy nevoličů: dnes, pokud někdo nejde k volbám vůbec, stát vezme jeho hlas a rovněž ho anonymně přidělí nějaké straně, tedy jako by volil. Nevolení je také postoj a stát dnes takový postoj neuznává, prostě jej ignoruje. Po volbách by tedy kandidáti měli získat tolik hlasů, kolik voličů právě jeho volilo. Nic víc, nic méně. Počet hlasů pro jednotlivé strany by pak byl prostým součtem hlasů jednotlivých zvolených kandidátů té strany. Bez přepočtů, bez korekcí a bez manipulace s hlasy nevoličů. Současně by také na první pohled bylo zřejmé, kolik voličů jednotlivé zastupitele volilo a stejně tak kolik voličů získaly jednotlivé strany. Půjde o čísla reálná, nikoliv o jakkoliv uměle dopočítaná, zmanipulovaná a prokalkulovaná.

Odvolatelnost politiků: dnes jsou zvolení zástupci na všech úrovních prikticky neodvolatelní. Oni jsou si toho moc dobře vědomi a tak si prostě dělají, co chtějí. Nekonají podle programů, kterými argumentovali před volbami, často jsou ihned po volbě přesně na opačném názorovém pólu. Není pak pro ně ani faktický, ani morální problém se prostě přesunout z jedné strany do jiné strany. Z toho důvodu a z důvodů ztráty důvěry voličů je nutné stanovit pravidla pro odvolatelnost zvolených zástupců lidu. Postačilo by, aby k požadavku odvolání stačilo 5 nebo 10% oprávněných voličů v daném obvodu. V případě 5% by se nařídily v daném obvodě nové volby, kterých by se mohl zúčastnit i daný odvolávaný poslanec. V případě 10% by se nařídily v daném obvodě volby bez možnosti opakované kandidatury dotyčného poslance. Tedy systém 5 + 10%, případně 10 + 20%.

Povinnost slyšení: každý zvolený poslanec, senátor by byl povinen ze zákona přijmout, vyslyšet a reagovat na požadavek nejméně 10% oprávněných voličů z jeho obvodu a v dané věci jednat, případně konat.

Osobní odpovědnost zvolených zastupitelů: volení zastupitelé ponesou osobní odpovědnost za důsledky své činnosti a svých kroků ve své funkci. Bude-li prokázáno úmyslné jednání vedoucí k jeho neoprávněným výhodám v jakémkoliv smyslu, musí za to nést osobní trestní odpovědnost a ze zákona se na takovéto záměrné případy nevztahuje jeho imunita.

Variantně - pouze úvaha: zákaz výkonu jakýchkoliv obchodních soukromých aktivit po celé volební období, na jaké byli zvoleni a po celou dobu, kdy zastávanou funkci zastupitele vykonávají. V případě platnosti tohoto bodu náležitě upravit platy, aby tomuto bodu odpovídaly.

Výběrová řízení: stanovit povinnost výběrových řízení pro všechny státní zakázky (zakázky hrazené ze státních příjmů a jakéhokoliv peněz státu) v objemu 1 milion Kč a výše bez jakýchkoliv výjimek. Zakotvit do zákona zákaz dalšího navyšování bez odpovídajících změn v projektu s omezením do 20% celkového objemu původní zakázky. Výběrová řízení realizovat zásadně odborníky v rámci maximálně 3 členné výběrové komise. Všichni členové výběrových komisí nesou osobní odpovědnost za správnost a korektnost výběrového řízení. Jakékoliv získané osobní výhody budou se členy výběrových komisí projednávány od počátku jako úmyslný trestný čin. Členové výběrových komisí podléhají zvláštnímu zvýhodněnému mzdovému režimu.

Postupně by se mohl takovýto systémem vylepšovat a dotahovat. Vše s cílem zabránit opakování dnešní tragické situace v oblasti politiky a provázanosti politiky s firmami a jejich obchodními aktivitami. Základní úkol a smysl práce jakéhokoliv zvoleného zastupitele  je zastupovat bezvýhradně zájmy svých voličů, svého obvodu, svého lidu a země.